Každý, kdo něco od pana Maye přečetl musí uznat, že jeho knihy jsou opravdu skvělé. A dlužno říci, že se částečně inspiroval u nás. Ano, zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Pokud jste četli jeho román „Vánoce“, tak příběh se v první části odvíjí právě u nás, za starých časů, kdy ještě byla bída. Až posléze se přenáší do domoviny Vinnetoua, náčelníka Apačů. Tento román napsal Karel May u nás v obci Brná. Hodně často se hovoří o tom, že jej krajina kolem Labe inspirovala k popisu hor a skal v knize Vinnetou, ale to už nelze nijak prokázat. Možné to samozřejmě je, ale také je to asi jen přání některých fanoušků.
Stejně jako těch, kteří tvrdí, že May psal na zámku v Bílovci, odkud je můj partner. Zde je nutno vyčkat, najdou-li se přímé důkazy. Aby udělal pan May své knihy ještě zábavnější, nezřídka používal legračních situací a dával do příběhů postavy, které měly uvolnit napětí a dát tak čtenáři možnost ke smíchu. Takových situací je v jeho knihách hodně. Nejvíce asi v cyklu „Ve stínu padišáha“, který se původně jmenoval zcela jinak. Zde je postava hadži Halefa, který svými kousky a někdy nevědomostí tropí skutečně veselé kousky. Ovšem není to jen on, samozřejmě, jsou to i různé situace, které si někdo hned jen tak nevymyslí.
Autor Vinnetou moc dobře věděl, že čtení musí být především zábava, jinak se stává nudným a nezáživným. Proto jeho příběhy mají spád a nepřešlapují na jednom místě, jako se bohužel stává jiným autorům, kteří se noří do hlubin psychiky postav a čtenář u toho usíná. Já tedy určitě. K tomuto velkému autorovi se ještě dostaneme v dalším článku, který chystám a který dozajista vznikne. V něm se budu věnovat starším překladům, kde se vyskytují i postavy od nás, z naší domoviny. Není jich nějak moc, ale jsou tam. Novější překlady je bohužel nepoužívají. A to je veliká, převeliká škoda.
