Českou republiku v polední době trápí nedostupnost bydlení. Vysoká inflace a hlavně astronomické ceny jsou důvody, které dostupnost bytů a domů v osobním vlastnictví vzdalují řadovým občanům. Důvodů pro šílené ceny nemovitostí je hned několik. Jsou to především vysoké vstupní náklady, jako je elektřina a stavební materiál. Ten byl mnohonásobně zdražen kvůli omezováním výroby a distribuce zboží v posledních dvou letech. Kvůli tomu řada lidí musela prodat rozestavěné domy na hypotéky, protože došlo k výraznému navýšení rozpočtu.
Dalším problémem je to, že lidé drží prázdné domy a byty, i když v nich třeba nikdo bydlet nebude. Nemovitosti nepronajímají, a tím se snižuje objem dostupných nemovitostí.
Ceny vzhůru letí i kvůli tomu, že movitější lidé se naučili investovat do nemovitostí. Tak si je může dovolit jen hrstka, a zbytek má smůlu.
Je třeba mít vlastní bydlení? Mnoho lidí by mohlo namítnout, že mít vlastní nemovitost není životně důležité. Jenže to zpravidla říkají ti, kteří těch nemovitostí mají hned několik. Člověk chce mít svou vlastní zázemí, svůj domov, a nejlépe by chtěl mít co předat potomkům. A na tom přece není nic špatného.
Bohužel jsme se naučili, že můžeme mít všechno hned, a jak to hned nemáme, je problém. Mít svůj dům či byt dnes bez hypotéky většina lidí koupit nezvládne, a spousta lidí má dokonce problém získat už i hypotéku. Je třeba mít poměrnou část z ceny nemovitosti. Ceny neustále rostou, a možná tomu přispíváme sami právě i tím, že jsme dnes ochotni kupovat předražené reality za jakoukoliv cenu, i když tu cenu takovou reálně nemají ani zdaleka. Když si projdete inzeráty, narazíte velmi často na ruiny, které jsou zralé akorát tak na buldozer, a majitelé je prodávají za miliony. A většinou prodají i je, protože člověk nechce čekat, až se trh uklidní. Člověk chce bydlet hned.
Problémů, které se točí okolo dostupnosti vlastního bydlení, je celá řada. Je to kolo, které se točí pořád dokola, a je jen na nás, zda z něj dokážeme vystoupit.