To, co svět v uplynulém roce postihlo, nemohlo zcela minout nikoho z nás. Někoho zasáhla pandemie více, někoho méně, někdo ji zvládnul bez větších problémů, zatímco jiného třeba i srazila na kolena a připravila o někoho blízkého, případně zdravotně dolehla i na něj, a to nejednou i fatálně. Nikdo, kdo nežil izolovaně od ostatních, si nemohl být jist tím, že se nenakazí, nikdo nebyl zcela v bezpečí, protože je onen nepřítel pouhým okem neviditelný, a tudíž se mu nedalo a nedá jednoduše vyhnout. A byť se momentálně zdá, že se vše obrací k lepšímu, nemáme ani u nás, ani jinde ve světě, ještě ani zdaleka vyhráno. Protože počty nakažených klesají, jenže kdo ví, zda se tu zase něco nezvrtne.
A abychom se s onou katastrofou vypořádali, musíme se tedy naočkovat, a než se tak všeobecně stane, je třeba postarat se aspoň o to, aby ti nakažení z našich řad nešířili infekci dále mezi zbytek populace. A k takovému odhalování nakažených jedinců slouží pochopitelně antigenní testy, jež dokážou i ony mikroskopické koronaviry odhalit. Což sice ty nakažené neuzdraví, ale zabrání to aspoň v infikování těch ostatních kolem nich.
I takové testování tedy pomáhá. Tím spíše, že je toto vlastně velice jednoduché a efektivní a poradí si s ním snadno kdokoliv. Za nějakých čtvrt hodiny až dvacet minut se může vědět, jak na tom, kdo je.
A proto je určitě rozumné si takové testy rychle a pohodlně pořídit, v menším nebo větším balení. Protože až do doby, než bude naše společnost dostatečně proočkovaná, tu nebude lepší způsob, jak se chránit. Tedy jak chránit všechny ty, kdo by se od těch nakažených a klidně i zcela bezpříznakových mohli nakazit a vrátit vše tam, kde už jsme byli, do nepříznivé situace, v níž se tu muselo zavřít všechno, co se jenom zavřít dalo. Což si naprosto pochopitelně nikdo soudný nemůže přát.